Sedím na terase, děti domů tento víkend nepřijedou, mají své aktivity…jsem 22 let vdaná…manžel zase nemluví, již 3 týdny…ptala jsem se proč? Neví…“Když se budeš stále ptát…nebudu mluvit ještě déle“…
Ze začátku nemluvil často i celý měsíc, 3 měsíce…bloky z dětství..psychiatrů málo a psychoterapie..? „Nikam přece nepolezu, jsem normální“.…
Ptáci radostně poskakují po trávě…to přece takto nejde? Je mi 48 let a takto nechci žít až do smrti…co budu dělat?Musí se něco stát? Musí existovat nějaké možnosti? Vesmíre toto není spravedlivé…nejdříve syn…dlouhodobě nemocný…málem umřel…vše dopadlo nakonec dobře a nyní, když bych se mohla věnovat sama sobě, nojo, ale na mě vlastně nezáleží….ta energie ve vzduchu je zdrcující…dusím se…takhle přece nebudu žít zbytek života??
Za půl roku jsem potkala svoji první lásku, za necelý rok jsme opustili svoje domy a začali bydlet spolu…kamenný dům, hliněné podlahy…bez koupelny…“to asi nezvládnem…“
Co je tady možné…jaké je řešení?
Opakovala jsem stále dokola…a řešení …nevím dodnes jak, ale přišlo…
Dům milujeme, jsou zde úžasné energie, máme i malou farmu, já jsem konečně přestala pracovat pro ostatní a pracuji pro sebe…Nástroje Access jsem poznala až 6 let později, ale již tehdy jsem je používala, často, stále jsem se jen ptala…na odpovědi jsem totiž neměla sílu… Až po Foudation jsem si uvědomila, jak jsem šťastná… do života díky otázkám přišla nekonečná lehkost, vše se více a více propojuje a ta radost šířit to dál…
Vesmíre co je tady možné, aby každá bytost na planetě poznala a uměla používat tyto jednoduché nástroje?
Uvědomila jsem si, že na mě Záleží a Moc a že Tvorba je hnací motor radostného života na zemi. Moc za to děkuji…
Co je tady ještě možné?